Radiační zátěž

Jak přistupujeme k hodnocení dávek, které jsou spojeny s RTG vyšetřením 

Při hodnocení míry ozáření člověka vycházíme z orgánových dávek. 

• Orgánové dávky (v jednotkách mGy) se pro konvenční RTG vyšetření pohybují od 0,01 mGy (pro vyšetření končetin) po jednotky mGy (pro vyšetření orgánů v břišní dutině). 
• Při CT vyšetření jsou orgánové dávky řádově vyšší a pohybují se v desítkách mGy. 
• Největší zátěž představují zejména vícefázová a opakovaná CT vyšetření a intervenční výkony. 
• Z orgánových dávek lze stanovit efektivní dávku (s jednotkou milisievert - mSv), která umožňuje sčítat a vzájemně porovnávat míru ozáření z různých zdrojů a způsobů ozáření člověka. 
• Hodnoty efektivních dávek, které člověk v průběhu života obdrží od všech způsobů ozáření, se sčítají. 
• S pomocí veličiny efektivní dávky lze vyjádřit: - tzv. kolektivní dávku z lékařského ozáření, která představuje součet efektivních dávek všech vyšetřovaných pacientů - tzv. přídatné celoživotní riziko ionizujícího záření, které je charakterizováno jako pravděpodobnost, že ve skupině vyšetřovaných pacientů dojde k indukci letálního nádoru. Při tom je třeba vzít v úvahu, že toto přídatné celoživotní riziko je pouze malým příspěvkem k obecnému riziku úmrtí na některé (spontánní) nádorové onemocnění (25 %

ZDROJ

Používání rentgenů