Selen

je součástí enzymu glutathion peroxidázy. Ten se společně s vitamínem E velice významně podílí na odstraňování peroxidů a volných radikálů z buněk.

Zdroj:
selenu není možné striktně určit, protože obsah selenu v poživatinách jak rostlinných, tak i živočišných záleží především na jeho obsahu v půdě. Dá se říci, že významnější množství je obsaženo zejména v mořských produktech a v mase, z jedlých rostlin je nejvíce obsažen v chřestu.

Běžné přírodní zdroje:
Máslo, játra, mořské plody, ryby, jablečný ocet, celozrnná pšenice, vločky, hnědá rýže, mléko, ořechy. Obsah selenu v cereáliích je vysoce variabilní. Závisí na obsahu selenu v půdě

Běžné formy potravinových doplňků:

• Selenit/selenát sodný (anorganický)
• Selenomethionin (organický)
• Selen vázaný na kvasnice

Pozor:
Vědci se domnívají, že anorganické formy mají vyšší toxicitu než organické (chelát methioninu a selen vázaný na kvasnice). Anorganické formy jsou též méně účinné a mohou být dokonce neúčinné při korekci deficitu selenu. Anorganická forma může navíc oproti organické podpořit produkci volných radikálů.

Doporučená denní dávka
není dosud přesně stanovena, americké prameny uvádějí jako doporučenou a bezpečnou denní dávku 50-200µg/den.

Deficit:
Bylo prokázáno, při vyloučení dalších možných faktorů, že u některých typů rakoviny (jícen, žaludek, močový měchýř) se významně lišila koncentrace selenu v krevním séru pacientů a kontrolních osob. Nízké koncentrace v séru korespondují s nízkým obsahem selenu v půdě. Tyto výsledky podporují význam glutathion peroxidázy při odstraňování radikálů podílejících se na procesu karcinogeneze. Například ve Finsku, kde je obsah selenu v půdě abnormálně nízký a denní přívod jen kolem 20µg/den, se situace řeší přidáváním selenu do umělých hnojiv.

Faktory, které snižují hladinu selenu, narušují vstřebávání nebo snižují jeho aktivitu:

• Vitamín C (velmi vysoké dávky)
• Zinek (velmi vysoké dávky)
• Těžké kovy (olovo, měď, kadmium)
• Chemoterapeutika

Nedostatek selenu je rovněž spojen s tzv. nemocí Keshan (podle stejnojmenné čínské provincie). Ta se projevuje jako kardiomyopathie.Jak již bylo řečeno, selen má velice úzkou hranici mezi příznivými a toxickými účinky.

Při nadměrném přívodu dochází nejprve k česnekovému zápachu z úst, pak k vypadávání vlasů a změnám nehtů, a nakonec k nekróze jater a poškození srdečního svalu. Při akutní toxické otravě jsou nebezpečné edémy plic. Výše uvedené příznaky přicházejí v úvahu pouze v oblastech s velmi vysokým obsahem selenu v půdě (Venezuela, některé oblasti Číny). České země patří spíše k oblastem s nedostatečným množstvím selenu v půdě



Zdroj: Zdravcentra
Doktorka