poznámky
Lidské tělo obsahuje
-
1–2 kg kalcia, z toho 99 % je obsaženo v kostech, zbývající 1 % v extracelulární a intracelulární tekutině.
V krvi je 45 % kalcia vázáno
na plazmatické proteiny, především albumin, 10 % se vyskytuje v komplexech (bikarbonát, fosfát, citrát) a zbývajících 45 % je volný, biologicky aktivní kalciový iont.
Poměr mezi ionizovaným a celkovým kalciem je významně ovlivňován i změnami acidobazické rovnováhy. Mezi kostní tkání a extracelulární tekutinou se denně vymění 12 mmol kalcia.
Intracelulární obsah kalcia je trvale udržován na velmi nízkých hladinách (0,1–10 µmol/l), zatímco v extracelulární tekutině je koncentrace kolem 5 mmol/l.
přijem perorálně za optimálních podmínek v denní dávce okolo 1 g u dospělého
resorpce se
fyziologicky pohybuje okolo 25-40 % (za určitých okolností i více).
Převážně aktivní resorpce
probíhá v duodenu a horních oddílech tenkého střeva (v jejunu),pasivně pak v nižších oddílech tenkého střeva
(v ileu) a v tlustém střevě
Rozdíl resorpce a sekrece na úrovni střeva se pohybuje okolo 100 mg a tento rozdíl není významně omezen ani u lidí, kteří podstoupili
resekční výkon na střevě za předpokladu, že délka resekovaného střevanepřesáhla 1 metr.
Daleko závažnější důsledky pro resorpci vápníku mají resekční výkony na žaludku — mohou totiž stát v řadě případů za deficitem vápníku v organizmu i za rozvojem osteoporózy.
Rostoucí věk významně zvyšuje výskyt atrofie žaludeční sliznice a snižuje současně resorpční plochu střevní.
Faktory ovlivňující resorpci ze střeva
- genetika, známá je hypercalciurie spojená se zvýšenou resorpcí ve střevě
- věk — u rostoucích dětí je popisována resorpce až 75 %.
- pH, za kterého se resorpce vápníku uskutečňuje — alkalické pH významně zvyšuje resorpci. To se ale může nepříznivě projevit v čase léčby gastroduodenálních peptických lézí „bikarbonátem", kdy zvýšená resorpce může přejít až k hyperkalcemii s metabolickou alkalózou. Alkalóza v krvi pak vede ke zvýšenému navazování vápníku na přítomné bílkoviny, čímž se významně snižujevolný — ionizovaný vápník.
Přesto, že celková koncentrace vápníku zůstává nezměněna,tento stav vede k sekreci parathormonu, kterýstimuluje syntézu 1,25 (OH)2D3 kalcitriolu, což vede k dalšímu zvyšování resorpce vápníku ze střeva. Za této situace pomůže acidifikace prostředí střevního lumen.
Autonomní nervový systém. Parasympatikus zvyšuje sekreci trávicích šťáv
- Sacharidy zvyšují resorpci vápníku
- Lipidy snižují resorpci vápníku v důsledku tvorby nerozpustných mýdel ,ale například mastné kyseliny s krátkým uhlíkatým řetězcem (octová, propionová, máselná, které vznikají v tlustém střevě fermentací vlákniny) zvyšují resorpci v důsledku facilitované resorpce.
- Vláknina: obecně snižuje resorpci vápníku
- Estrogeny: Zatímco estrogeny resorpci vápníku zvyšují, vitamin D kromě zvýšené resorpce mění i fluiditu plazmatické membrány intestinálních epiteliálních buněk. Estrogeny, přesněji jejich pokles u dospělých žen ve fertilním věku, se mají za jeden z projevů
premenstruálního symptomu a doporučuje se proto v tomto období podávání vápníku společně s D vitaminem na potlačení projevů
premenstruálního syndromu
- Glukokortikoidy: významně snižují resorpci vápníku ze střeva, i když záleží na místě resorpce — u distálních partiích
střeva byl naopak popsán zvýšený transport přes střevní sliznici
- Růstový hormon zvyšuje resorpci vápníku,protože současně stimuluje tvorbu kalcitriolu.
- Inzulin. Se zvyšující se koncentrací inzulinu v krvi se zvyšuje resorpce vápníku ze střeva.
- Hormony štítné žlázy. U hyperthyreoidizmu byla popsána snížená resorpce vápníku,u hypothyreoidizmus nebyly popsány žádné
změny v resorpci vápníku ze střeva.
- Další hormony. Prokázaná zvýšená resorpce ze střeva byla u prolaktinu a serotoninu.
- Nutriční faktory. Byla prokázána negativní korelace mezi množstvím přijaté vlákniny i alkoholu
ve vztahu k resorpci vápníku ze střeva.
- Hořčík je vstřebáván ze střeva v závislosti na vápníku, přičemž jeho resorpce není vázána
na přítomnost kalcitriolu. Pokud se nejedná významně zvýšenou dávkou (násobky dávky doporučené), pak hořčík prakticky neovlivní resorpci vápníku.
Fosfor. Fosforu se nedoporučuje přijímat více, jak dvojnásobné množství doporučené denní dávky vápníku
káva — dva šálky kávy denně by měly být bez významného účinku na resorpci vápníku.Předpokládá se, že káva ovlivní resorpci vápníku, je-li přijímána v množství vyšším jak 1 litr denně.
vylučování vápníku ledvinami:
- pouze ionizovaný vápník je filtrovatelný
Udržování homeostázy vápníku je dáno
aktivitou buněk osteoklastů, které kost resorbují a zvyšují tak koncentraci vápníku v séru a současnou aktivitou jiných buněk —
osteoblastů,které se podílejí na novotvorbě kostní hmoty, čímž koncentraci vápníku v séru snižují.
Po stránce hormonální se jedná o vyváženou regulaci kalcitoninu, parathormonu vitaminu D — kalcitriolu za spoluúčasti střeva,ledviny i kosti, které mohou jako orgány dohromady i každý zvlášť tuto homeostázu vápníku udržovat
Pro udržení rovnoměrného a vyváženého stavu metabolizmu vápníku je velice důležitá pravidelná a přiměřená fyzická zátěž organizmu, která nejenom zlepšuje prokrvení splanchnické oblasti
při vzestupu pH dochází například k významnému poklesu ionizovaného kalcia, který se může projevit až tetanií.
Dojde-li naopak k posunu acidobazické rovnováhy na stranu kyselou, schopnost vázat ionizovaný vápník na karboxylovou skupinu proteinů se snižuje.
Hypokalcemie pod 2,13 mmol/l
Klinika
CAVE- masivní transfúze,operace v mimotělním oběhu,hypoparathyreoidismus,nedostatek vit.D
zvýšená neuromuskulární dráždivost
parestezie v prstech a kolem úst, celková slabost,
průjem, ztráta hmotnosti,
bolesti břicha, bolest kostí, bolest hlavy,závratě
suchá pokožka
laryngospasmus
Th: – pomalá aplikace 10 ml 10% kalcium glukonicum
Osteoporóza
se vyznačuje nejenom ztrátou kostní hmoty ale i její strukturální změnou.
aktivita osteoblastů, která je zodpovědná za výstavbu kostní hmoty, je nedostatečná a proto i za fyziologického příjmu kalcia se může osteoporóza objevit.
Osteomalacie
Jedná se o onemocnění s patologickou výstavbou kostí a patologickým metabolizmem kostí, které je způsobeno deficitem vitaminu D nebo rezistencí na tento vitamin, jež se projeví klinicky jako nedostatek vápníku. Znamená to,že
